20.-22.8.2010 Akce RSA - Gold

Jednalo se o třídenní akci, pořádanou v okolí Hradčan u Mimoně - v kraji plném skal, roklí a lesů. Organizátor byl stejný jako u Operace Grom - Sasík. Akce byla opět částečně LARPová, ale především stále bojová - příběh se odehrával v Pákistánských horách, přičemž hlavním úkolem bylo získat co nejvíce zlata - to bylo možné získat v základnách nepřátelských armád (ruská a americká), šlo ji však získat i od domorodců, ať již diplomatickou ci násilnou cestou. Do Hradčan jsme dorazili navečer, leč se ještě čekalo na ostatní, a tak do ruského tábora jsme dorazili až skoro o půlnoci. Hned brzo ráno začala hlavní akce, a opět jsme spolupracovali převážně s 24. brigádou Specnaz. Nejprve byl na pořadu dne průzkum za účelem nalezení nepřátelské základny - přes jeho vydatnost jsme ovšem nic nenalezli, ale to neznamená že jsme si ho neužil, právě naopak. Jiná průzkumná skupina ovšem měla štěstí, a tak se hned většina našeho tábora vypravila na přepad americké základny - a vzhledem k nižšímu počtu jejich mužstva jsme ji téměř beze ztrát dobyli; našemu pluku (tvořen opět Petrem a Adamem) ovšem bohužel připadla role hlídky v táboře - aspoň že strážní služba byla zpestřena velice ztvárněnými domorodci ;).

Poté byl pro změnu očekáván přepad našeho tábora Američany, ovšem ti nás zřejmě nenašli, anebo se vyčerpali při bojích s jinými skupinami. Přes noc byly opět hlíkdy, ale krom několika málo provokací od domorodců proběhla klidně. Ráno ovšem téměř polovina všech zúčastněných odjela, zbyli pouze ti co jsou na titulní fotce. Tábor jsme již zabalili, ale ještě před odjezdem jsme se rozhodli pokusit se přepadnou ležení třetí strany, představované hráči ve vz. 95. Nakonec jsme na jejich malou čtyřčlenou hlídku náhle narazili v hustém porostu, přičemž byli poraženi až po velmi dlouhé přestřelce, která si v našich řadách vyžádala velké ztráty. Byli bychom dali i další bitvu, bohužel čas nás již tlačil, a krátce po dvanácté jsme vyjeli zpět do Hradce.

Pro nás osobně to byla zřejmě nejlepší velká akce tohoto roku. Ačkoliv jsme si (opět) příliš nezastříleli a ne všechno vyšlo tak jak mělo (například Američanů přijelo o polovinu méně, než mělo), akce atmosféru měla, měli jsme možnost setkat se i s dalšími tými zabývající se ruskou armádou (což koneckonců byl jeden z cílů celé akce), poznali jsme velice zajímavé prostory, počasí nám přálo, a vůbec vše probíhalo v klidu a v pohodě. Závěrečný pochod a přestřelka s Čechy je jednoznačně vrchol celé akce, aspoň z našeho pohledu (škoda, že jsme přišli o přepadení amerického tábora). Dašlího ročníku se rozhodně zúčastníme, a ještě jednou tímto děkujeme organizátorovi Sasíkovi za možná ne dokonalou, ale zábavnou a na dobrém základu postavenou akci, která má rozhodně potenciál být jen lepší a lepší ...